Káva a její vliv na organizmus

13.11.2016

Káva je často diskutované téma. Jeden výzkum tvrdí, že je zdraví prospěšná a za týden vyjde výzkum další, který tvrdí pravý opak. Čemu tedy věřit? Ani já sama nemám vyhraněný názor na pití kávy, a proto jsem se rozhodla uvést vám pro a proti, které káva přináší a záleží na vás, zda si svůj čtvrtý šálek kávy denně odpustíte.

První šálky kávy se pily pravděpodobně v Etiopii už v 10. století. Do Evropy se káva dostala až okolo 16. století a to díky benátským kupcům. První kavárna byla vybudována v Benátkách. Patří tak mezi ty nejdražší a nejpřepychovější. V Praze začal prodávat kávu Arab Hatalah il Damašku. Nejprve byla výsadou pouze bohaté měšťácké šlechty, brzy byla ale postavena i první kavárna U zlatého hada. U nás se nejprve prodávala káva jako žaludeční lék pouze v lékárnách. Dnes si jí však můžeme koupit v libovolném obchodě s potravinami.

Pití kávy je pro někoho rituál, bez kterého si neumí představit ráno nebo víkendové odpoledne. Pro jiné je to nutnost, která je drží na nohou a pomáhá jim zvládat náročný pracovní zápřah. Ať už tak či onak, pro spoustu lidí káva představuje především prostředek k nabuzení organizmu. Káva totiž obsahuje jeden z nejužívanějších stimulantů, a tím je kofein. Káva tak potlačuje dočasně únavu, zlepšuje soustředění a zvyšuje přesnost a rychlost reakcí. Dále se říká, že má krátkodobý pozitivní vliv na krátkodobou paměť, zvyšuje schopnost rozhodovat se správně a řešit problémy vyžadující přemýšlení.

Káva a antioxidanty

Kromě kofeinu obsahuje káva velké množství antioxidantů, které mají příznivý účinek na zdraví. Jeden z významnějších antioxidantů je chlorogen acid (CGA) (v největší míře ho najdete v zelené kávě), který je spojován se snižováním rizika kardiovaskulárního onemocnění, cukrovky typu 2, hypertenzí, ledvinového onemocnění nebo Alzheimerovou nemocí, a to při pití dvou šálků kávy denně. Pravidelná konzumace kávy by měla mít dokonce pozitivní účinek na léčbu a prevenci Parkinsonovy nemoci nebo nádorových onemocnění. Tvrdí se, že káva může snižovat riziko deprese nebo rakoviny tlustého střeva. Káva působí diureticky, zvyšuje tvorbu moči a může vést ke ztrátám některých vitamínů a minerálních látek (vitamín C a B, vápník, železo). Nezapomínejte proto pit dostatečného množství vody pro neutralizaci tohoto efektu.

Káva a hubnutí

Káva navíc zrychluje metabolismus. Šálek kávy před cvičením má, podle experta přes výživu a fitness Oriho Hofmeklera, pozitivní vliv na spalování. Španělská studie zveřejnila výzkum, ve kterém lidé spálili o 15% více kalorií, než ti, kteří kávu před cvičením nevypili. Kofein také zlepšuje cirkulaci krve a zmírňuje bolestivost svalů po tréninku. Káva je vhodná i pro vytrvalostní tréninky, jelikož napomáhá využitelnost energie z tuků a zvyšuje tak celkový výkon. Důležitá je však dostatečná hydratace během a před tréninkem. Pokud byste ale pili kávu až po tréninku, brzdili byste tak syntéze proteinů ve svalech. Někteří lidé uvádí, že káva tlumí jejich chutě na sladké. Jelikož ale káva zrychluje metabolismus, obvykle má člověk má tendenci si dát spíše něco sladkého ke kávě navíc.

Káva má téměř zanedbatelné nutriční hodnoty. Tedy v případě, že si nedáte cappucino nebo laté s cukrem. Tím se může energetická hodnota kávy mnohonásobně zvýšit. Pokud si do kávy nalijete plnotučné mléko, smetanu nebo si k ní přidáte šlehačku, pak významně zvýšíte i obsah přijatých tuků. Takové latté s dvěma kostkami cukru totiž může obsahovat až 769kJ (7,4g tuku) oproti 6kJ (0,1g tuku) u espressa, což je v případě kávičky po obědě dost výrazný rozdíl. Takové latté si tak vystačí jako samostatná svačina.

O tom, jaké účinky má káva na lidský organizmus rozhoduje nejen zkonzumované množství, ale také její kvalita, způsob přípravy nebo načasování její konzumace. Dávejte ale pozor, ve kterou denní dobu kávu pijete. Podle některých výzkumů totiž káva zvyšuje hladinu kortizolu. Uvádí se, že je jeho hladina obecně vyšší mezi 6-8 hod ráno, kdy se většina z nás probouzí. Takže ranní pití kávy je v podstatě kontraproduktivní. Je to stejně jako s lékem, i ten by se měl podávat v době, kdy je potřeba. Proto upřednostňujte pití kávy mezi 9:30-11:30 nebo mezi 14:00-17:00, kdy je hladina kortizolu nejnižší.

Kortizol 
Kortizol (tzv. stresový hormon) je látka produkovaná kůrou nadledvin, která zvyšuje celkovou bdělost organizmu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, dlouhodobé hladovění nebo velká tělesná námaha. Kotizol se účastní metabolismu řady živin, při zátěžových situacích tak může zvyšovat hladinu krevního cukru, aby tělo získalo potřebnou energii; zvyšuje krevní tlak, aby tělo bylo ve stavu pohotovosti; a snižuje aktivitu ve stavech, kdy je imunitní systém hyperaktivní (alergie, zánět, šok atd.). Pokud je hladina kortizolu dlouhodobě zvýšená, pak může člověk trpět hypertenzí (dlouhodobé zvýšení krevního tlaku), cukrovkou, rychleji stárnout (kortizol způsobuje ztrátu elasticity kůže), trpět žaludečními vředy (kortizol stimuluje vylučování žaludečních kyselin), mít oslabenou imunitu nebo být neplodný. 

Kortizol
Kortizol (tzv. stresový hormonje látka produkovaná kůrou nadledvin, která zvyšuje celkovou bdělost organizmu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, dlouhodobé hladovění nebo velká tělesná námaha. Kotizol se účastní metabolismu řady živin, při zátěžových situacích tak může zvyšovat hladinu krevního cukru, aby tělo získalo potřebnou energii; zvyšuje krevní tlak, aby tělo bylo ve stavu pohotovosti; a snižuje aktivitu ve stavech, kdy je imunitní systém hyperaktivní (alergie, zánět, šok atd.). Pokud je hladina kortizolu dlouhodobě zvýšená, pak může člověk trpět hypertenzí (dlouhodobé zvýšení krevního tlaku), cukrovkou, rychleji stárnout (kortizol způsobuje ztrátu elasticity kůže), trpět žaludečními vředy (kortizol stimuluje vylučování žaludečních kyselin), mít oslabenou imunitu nebo být neplodný.

Ošemetné to je i s přípravou kávy. Kávová zrna v ČR jsou často přepalována a obecně si už Češi zvykli na nahořklou chuť kávy. Správně pražená káva by měla být upražena tak, aby si zachovala svůj charakter (nakyslý, nasládlý). Způsobů příprav kávy je řada od pravé turecké kávy, přes přípravu v mocca konvičce až po espresso. Jednotlivé přípravy se liší v množství vyluhované kávy. K přípravě byste měli používat vždy čerstvě upraženou kávu, umletou těsně před spařením.

Káva a negativa

I když se dříve podávala káva jako lék, dnes jsou známé i její nežádoucí účinky. Nadměrné pití nefiltrované kávy (turecké nebo espresso) je někdy spojováno se zvýšenou hladinou LDL cholesterolu. Někteří tvrdí, že konzumace více než dvou šálků kávy denně může zvýšit riziko srdečních onemocnění se specifickou mutací, která zpomaluje rozpad kofeinu v těle. Jak rychle je metabolizován kofein může tak ovlivnit zdravotní riziko pití kávy.

Nadměrná konzumace kofeinu má také negativní vliv na spánkový cyklus. Pokud používáte kávu po povzbuzení, když je vaše tělo v útlumu a vy se cítíte ospalí, pak nutíte vaše tělo, aby využívalo veškeré své energetické rezervy. Čím více kávy tak budete pít, když jste unaveni, tím víc vám to tělo pak vrátí. Proto, pokud je to možné, zkuste si na chvíli odpočinout, nebo se zamyslete, zda má vaše tělo dostatek energie ze stravy. Kofein je navíc návyková látka. Tělo si na tuto látku rychle zvykne a může požadovat její zvyšování pro dosažení stejného účinku.

Káva a mléko

Stejně nejednostranný je i názor na pití kávy s mlékem. Tvrdí se, že přidáním mléka do kávy snižujete jeho nabuzující efekt. Další otázkou je snížení absorpce antioxidantu CGA po přidání mléka do kávy. Nejnovější průzkumy ukazují, že zas tak černé to s touto kombinací nemusí být. Ačkoliv to není ještě zcela potvrzeno, snížení absorpce antioxidantu je asi o 23%. Což znamená, že kvůli přidanému mléku se do těla nedostane 100% antioxidantů, ale stále do sebe dostanete víc antioxidantů, než ti, kteří kávu vůbec nepijí. Pokud preferujete pití kávy s mlékem, ale chcete přeci jen do svého těla dostat více antioxidantů, zkuste to například se zelenou kávou (osobní zkušenosti ale sama nemám). Při nadměrné konzumaci kávy však do sebe dostanete takové množství antioxidantů (100-2000mg), takže redukce kvůli mléku nebude mít na vás tak výrazný efekt, jelikož už tak do sebe dostáváte velké množství.

Navíc lidé, který mají žaludeční problémy, jsou často varování před pitím silné černé kávy, jelikož kofein v kávě obsažený působí dráždivě na trávicí trakt a stimuluje tvorbu žaludečních kyselin. Vhodnější pro ně je tak pít slabší kávu s mlékem (které pH sníží). Někteří lidé mají často střevní problémy při požití kávy s mlékem. Nicméně se ještě zcela neprokázalo, zda to bylo způsobeno kvalitou mléka, typem mléka, laktózou v mléce obsaženou nebo skutečně kombinací mléka a kávy.

Obecně řečeno pití kávy v malém množství neškodí a jeho pozitiva převažují nad negativy pro většinu lidí, pokud jí pijete ve správnou denní dobu a správně připravenou. Jaký názor na pití kávy máte vy sami? Napište mi do komentářů, zda pijete kávu a jaké zkušenosti s ní máte.

Zdroje:

  • https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20888549
  • https://www.celostnimedicina.cz/stresovy-hormon.html
  • http://www.coffeescience.org/impact-milk-in-coffee-good-bad/
  • http://www.nutritionmyths.com/is-drinking-coffee-with-milk-bad-for-you/