Hormony: Vliv hormonů na metabolismus živin (1. díl)

Dneska jsem se pro vás rozhodla napsat něco o hormonech, které kolují v naší krvi. Často se může zdát, že máme dobře nastavený jídelníček, ale stále nemůžeme zhubnout. To může být způsobeno mnoha faktory a jedním z nich můžou být právě hormony, které regulují metabolismus živin. V dnešním článku se tak dozvíte, že, pokud chcete mít hezkou postavu a cítit se fit, musíte mít nejen dobře nastavený jídelníček, ale také dostatečně spát a relaxovat.

V dnešním článku bych se ráda zaměřila na hormony ovlivňující především metabolismus živin - tuků, bílkovin a sacharidů.

Inzulín

Jedním z nejvýznamnějších hormonů ovlivňující metabolismus živin je inzulín. Inzulín má spousta lidí spojený především s cukrovkou (diabetem). Ale dříve než si vysvětlíme rozdíl mezi jednotlivými cukrovkami, podívejme se nejprve na to, kde se inzulín tvoří a k čemu slouží. 

Inzulín je produkován Langerhansovými ostrůvky slinivky břišní. Jeho funkcí je snižování hladiny glukózy v krvi. Čím vyšší je hladina glukózy v krvi, tím víc inzulínu slinivka břišní vyprodukuje, aby její hladinu snížila.

Zdroj: www.wikipedia.org

Hladina glukózy v krvi však ale může klesnout až pod normální hladinu, a to v případě nevyváženého jídelníčku s nedostatkem sacharidů a dlouhými pauzami mezi jídly, po konzumaci rychlých cukrů, kdy dojde k vyšší produkci inzulínu než je potřeba, při vysilující sportovní aktivitě nebo také v případě konzumace nadměrného množství alkoholu, který znemožňuje doplňování glukózy do krve ze zásob z jaterního glykogenu. Dochází k tzv. hypoglykémii. Ta se projevuje malátností, sníženou psychickou výkonností, bolestmi hlavy a především pocitem hladu, protože tělo vám dává signál k tomu, abyste mu dodali nějaký zdroj energie, aby mohlo zvýšit hladinu glukózy v krvi.

Glukóza může být buď oxidována za vzniku našemu tělu potřebné energie (např. pro práci mozku a svalů) nebo je uložena v podobě glykogenu do tkání. A právě inzulín pomáhá v přeměně glukózy na glykogen. Nasedá na inzulínové receptory buněk, což způsobí transport glukózy do buněk. Pokud je ale glukózy v krvi nadbytek, je přeměněna na mastné kyseliny (které se ukládají do tukových buněk). Inzulín dále pomáhá v transportu aminokyselin do svalů. Inzulín je proto považován za nejvíc anabolický hormon (tzn. přispívá k tvorbě svalové a tukové tkáně).

Při diabetu mellitus typu I. dochází k napadení buněk Langerhansových ostrůvků vlastními buňkami imunitního systém. Tělo tak má nedostatek inzulínu. Diagetes mellitus typu II. se vyznačuje resistencí tkání vůči inzulínu v důsledku vysoké hladiny tuků (volných mastných kyselin) v krvi a zvýšeným množství tzv. viscerálního tuku (tuk kolem trupu). Dochází ke snížení počtu inzulínových receptorů, a tím i schopnosti tkání glukózu vstřebat. Hladina glukózy v krvi je tedy permanentně zvýšená. Inzulínová rezistence postihuje i játra, která už při vyšší hladině inzulínu v krvi nesnižují produkci glukózy, ale naopak jí stále tvoří, a tak je glukózy v krvi čím dál tím víc.

Glukagon

Glukagon je hormon, který je stejně jako inzulín produkován Langerhansovými ostrůvky slinivky břišní. Jedná se o katabolický hormon, což znamená, že přispívá k přeměně jaterního glykogenu (glykogenolýza) nebo v případě nedostatku glykogenových zásob bílkovin nebo tuků (glukoneogeneze) na glukózu. Glukagon tedy zvyšuje hladinu glukózy v krvi. Tvorba glukagonu je stimulována adrenalinem a katecholaminy, a naopak snižována růstovým hormonem, volnými mastnými kyselinami, ketolátkami nebo již zmiňovaným inzulínem.

Kortizol

Kortizol je tvořen kůrou nadledvin z cholesterolu. Reguluje metabolismus bílkovin, sacharidů a tuků. Hladina kortizolu během dne kolísá. Nejvyšší hladina je pozorována nejčastěji kolem 7-9 hodiny ranní a následně pak mezi 16-19hod. Nejnižší je naopak kolem 14-15hod.

Zdroj: https://www.delayedsleeper.com

Často o něm slýcháváme jako o tzv. stresovém hormonu, protože jeho hlavní funkcí je mobilizace organizmu při stresové zátěži (fyzické nebo psychické). Jeho úkolem je zajistit dostatek glukózy pro mozek, čehož dosahuje podporou přeměny jaterního glykogenu nebo bílkovin a tuků na glukózu a snižováním vychytávání glukózy svaly, aby se šetřila pro mozek. Může tak přispívat k poruchám pojivové tkáně a kůže a vzniku strií. Kortizol dále zvyšuje krevní tlak a podporuje tvorbu protizánětlivých cytokinů. Má tedy protizánětlivé účinky. Naopak snižuje funkce organizmu, které nejsou v dané situaci nezbytné. Potlačuje imunitní reakce a snižuje funkci reprodukčního systému.

Faktory zvyšující hladinu kortizolu je obecně stres, syndrom vyhoření (často u lidí, kteří dělají práci, která je nenaplňuje), vážná traumata (smrt v rodině, rozchod), kofein, vysilující sportovní aktivita a také nedostatek spánku. Dlouhodobý stres tak může mít za následek neplodnost, v případě těhotných žen i potrat, snížení imunitní obranyschopnosti, zvýšený krevní tlak a zhoršení trávení. Navíc dlouhodobá vysoká hladina kortizolu v krvi může být příčinou inzulínové rezistence, protože právě kortizol se snaží zabránit využívání glukózy játry a svaly. Díky tomu si tak vybudují inzulínovou rezistenci.

Zvýšená hladina kortizolu může také způsobovat intenzivnější pocit hladu, protože se kortizol snaží sehnat dostatek glukózy pro mozek. Však si sami vzpomeňte, jak jste se přejídali, když jste stresovali před nějakou náročnou situací nebo se s vámi rozešel partner...

Leptin

Dalším významným hormonem je leptin. Ten bude asi zajímat mnohé z vás, protože se podílí na regulaci hmotnosti a množství tuku v těle. Je produkován buňkami tukové tkáně. Jeho hlavní funkcí je přizpůsobení organizmu na hladovění. Reguluje energetický výdej a příjem potravy.

Čím víc tukových zásob máte, tím více je leptinu produkováno. Pokud je vaše tělo v energetickém nadbytku (příjem je vyšší než výdej), pak dochází k produkci leptinu. Mozek tak dostane impulz k tomu potlačit chuť k jídlu a zrychlit metabolismus.

Naopak při energetickém deficitu (příjem je nižší než výdej) se zmenší tukové buňky a s tím se sníží i produkce leptinu. Mozek tak dostane podnět k tomu, aby navýšil energetické zásoby. Sníží se energetický příjem a my dostaneme hlad.

Při nízké hladině leptinu (způsobené například pravidelnou nebo intenzivní sportovní aktivitou) může docházet k euforickému pocitu štěstí. Mozek je totiž stimulován k tomu, aby šel lovit potravu. Nejen endorfiny jsou totiž příčinou euforie po sportovní aktivitě. Proto čím víc sportujeme, tím více po sportovní aktivitě začneme toužit.

Problém může nastat u lidí, kteří se dlouhodobě nadměrně přejídají bez výrazné sportovní aktivity nebo drží krátkodobé zázračné diety, které jsou následované obdobím přejídání. To může způsobit tzv. leptinovou rezistenci, což znamená, že buňky přestávají být citlivé na leptin. Tedy i v případě, že jsou tukové buňky nasycené a dávají zvýšenou produkcí leptinu povel mozku a tkáním ke snížení příjmu a zrychlení metabolismu, tak už buňky nereagují. Máme tak stále hlad a tělo má tendenci ukládat si nadbytečnou energii v těle ve formě tukových zásob. Pokud navíc začneme po období přejídání s další dietou, už tolik nezhubneme, protože se už tak zpomalený metabolismus díky snížení hladiny leptinu ještě víc sníží. Sami možná znáte tzv. jojo efekt, kdy s každou dietou člověk čím dál tím víc hubne a víc přibírá.

Zdroj: budemFIT.sk

Leptin je spojen i s produkcí inzulínu. Pokud dojde k zvýšení hladiny inzulínu v krvi (po konzumaci jídla), způsobí to vyplavení leptinu, který dá pokyn ke snížení hladiny inzulínu. Sníží se tak chuť k dalšímu jídlu. Pokud však trpí člověk leptinovou rezistencí, pak buňky ani při zvýšené hladině leptinu na něj nereagují a dochází tak k permanentní vysoké hladině inzulínu v krvi, což může způsobit inzulínovou rezistenci, o které jsem psala již výše. Leptinová rezistence je spjatá s prozánětlivými účinky.

Na hladinu leptinu má velký vliv spánek. Nedostatek spánku hladinu leptinu snižuje, což přispívá k většímu pocitu hladu. Pokud se tedy špatně vyspíte, máte obvykle během dne tendenci konzumovat větší množství jídla než obvykle.

Zdroje:

• WikiSkripta [online]. Praha: Projekt sítě lékařských fakult MEFANET, 2017 [cit. 2018-06-24]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu
  
• ROUBÍK, Lukáš. Moderní výživa ve fitness a silových sportech. Praha: Erasport, [2018].