Je mléko skutečně zdravé?

Dneska jsem si pro vás připravila první ze série článků, ve které bych ráda vyvrátila mýty, které jsou spojené se stravováním. Tím prvním tématem je mléko. Řada lidí si totiž myslí, že je to potravina určená pouze pro děti, a že by dospělí neměli mléko vůbec konzumovat. Někteří jdou s tímto názorem ještě dál a tvrdí, že by dospělí neměli konzumovat ani mléčné výrobky. Co je na tom pravdy? Je kravské mléko pro organizmus dospělého jedince skutečně tak škodlivé?

Měla jsem možnost se bavit s několika lidmi, kteří se snaží hlídat to, co jedí, o stravování. Častou otázkou bylo, zda je kravské mléko pro dospělého člověka vhodné nebo nikoli. Musím říct, že ačkoliv jsem v minulosti ze svého jídelníčku spoustu potravin vyřazovala, protože se mi nezdálo, že jimi svému tělu prospívám, mléko to nikdy nebylo a v poslední době ho piju téměř co druhý den nebo ho střídám se zakysanými výrobky jako je kefír, podmáslí nebo acidofilní mléko.

Co tedy mléko obsahuje?

Hlavními složkami mléka je voda, bílkoviny, a to především kaseinu, tuk a mléčný cukr (laktóza). Mléko je zdrojem vápníku, ale také vitamínů (A, D, B) a karotenů. Při výrobě mléka se odstraňuje tzv. syrovátka bohatá na bílkoviny, které obsahují některé esenciální aminokyseliny. V mléce je obsaženo velmi málo cholesterolu.

Další kapitolou jsou pak kysané mléčné výrobky, které navíc obsahují i probiotické bakterie. Ty napomáhají v budování zdravé střevní mikroflóry, vstřebávání živin, zvyšují imunitu, usnadňují trávení a jejich pravidelná konzumace příznivě působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi. U dětí snižují riziko vzniku alergií a atopických ekzémů. Díky těmto bakteriím jsou bílkoviny v těchto nápojích lépe vstřebatelné než ty z mléka. Mezi zakysané výrobky řadíme:

• jogurtové nápoje - nápoj, který obsahuje minimálně z 50% jogurt,
  
• zakysané podmáslí - zbytek po výrobě másla, který obsahuje minimálně 1 milion mléčných mikroorganismů na 1 gram,
  
• acidofilní mléko - mléko, které obsahuje Lactobacillus acidophilus, který přispívá k zlepšení střevní mikroflóry, obsahuje minimálně 1 milion mléčných mikroorganismů na 1 gram,
  
• kefír - perlivý zákys vyrobený z tzv. kefírových zrn,
  
• kefírové mléko - zákys skládající se z kvasinkových kultur a termofilních kultur bakterií mléčného kvašení,
  
• kyška - jakýkoliv mléčný výrobek, který vznikl pomocí mléčných kultur.
  

Intolerance laktózy

Ve spojení s mlékem se často setkáváme s intolerancí laktózy. Je to nemoc, při které jedinec není schopen trávit a vstřebávat mléčný cukr (laktózu). Lakóza je štěpena enzymem laktáza, který se nachází v tenkém střevě. Někteří lidé ale tento enzym nemají nebo ho mají nedostatek, a tak se jim mléko špatně tráví. Laktóza v takovém případě na sebe váže vodu, a tím urychluje průchod tráveniny střevy. Lidé trpící intolerancí laktózy mají pak po požití mléka bolest břicha, průjem, zácpu, nevolnosti, pocit na zvracení nebo trpí nadýmáním.

Lidem trpící intolerancí laktózy se ale příliš nedoporučuje nahrazovat mléko rostlinnými náhražky. Ty totiž obsahují často nevhodné tuky, jiné přidané látky, menší množství vápníku a navíc v hůře využitelné formě. Pokud jste citliví na mléko, pak raději použijte mléko bez laktózy. V případě pouze sníženého množství enzymu laktáza můžou lidé volit i zakysané výrobky, které obsahují díky mléčným bakteriím méně laktózy.

Intoleranci laktózy si ale nepleťte s alergií. Ta se projevuje ihned po požití mléka vyrážkou, pupínky, zhoršením ekzému nebo dýchacími potížemi.

Pít či nepít mléko?

Jak už jsem výše zmínila, mléko obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, tak proč ho nepít? Pokud se ale přeci jen chcete konzumace mléka vzdát, nebo do sebe nechcete každý den dostávat 2 skleničky mléka, můžete ho nahradit za jiné mléčné nebo kysané výrobky, tvaroh anebo třeba sýry.

Pravdou je, že všechny látky, které mléko obsahuje, jsou nahraditelné z jiných zdrojů. Problém může nastat v některých případech u dětí nebo seniorů, kteří mají větší nároky na vápník (růst, osteoporóza). Navíc využitelnost vápníku z mléčných výrobků není tak závratná, jak by se mohlo zdát. Pohybuje se kolem 30-35%. Z tohoto důvodu sahá řada lidí raději po nějaké rostlinné alternativě, jako je například brokolice, čínská kapusta, sezamová semínka nebo máku. Například jedna lžíce máku obsahuje 126mg vápníku, což odpovídá 13% denní doporučené dávky (DDD). 

Dokážete si ale představit, že byste každý den snědli 7 lžic máku? Jednou za čas asi ano, ale každý den? Nebo že byste si každý den na večeři dali zapečenou brokolici? Asi by se vám brzy přejedla. A právě proto jsou považovány mléčné výrobky, za výborný zdroj vápníku, protože je dokážeme konzumovat denně v různé podobě, a to dokonce několikrát za den (1 hrnek mléka do kaše, jogurt na svačinu, kousek sýra na večeři a hrnek kefíru před spaním). Pro porovnání: 250g bílého jogurtu obsahuje 30% DDD vápníku, 28g sýra obsahuje asi 20-28% DDD vápníku.

Brát mléko jako primární zdroj obživy pouze pro mláďata je také zcestné. Častým argumentem je právě to, že v dospělosti jsou lidé často intolerantní lakózy, která ve střevech kvasí a je příčinou mnoha střevních problémů. Faktem ale je, že intolerancí trpí asi 2-10% Evropanů a svou intoleranci si vypěstovali především evolucí vlivem zemědělství.

To, že mléko způsobuje zahlenění je prý mýtus. Výzkumy, které se prováděly na astmaticích, totiž ukázaly, že pocit zahlenění udávali více lidé, kteří v něj věřili. U všech pacientů byl však výsledek stejný, záleželo pouze na jejich víře, nikoliv na konzumaci mléka. Proto nedejte v tomto případě na rady doktorů, kteří vám při onemocnění dýchacích cest mléko zakazují.

Bojíte se antibiotik v mléce? Pak se nebojte. Žádný výrobce by totiž nikdy nepoužil krávu, která je léčena antibiotiky. Tedy aspoň to podle legislativy nesmí udělat. Ale na rozdíl od tzv. bio krav, se v klasickém zemědělství používají k dojení i krávy, které absolvovaly léčbu antibiotiky. Počká se však řádnou dobu, než se antibiotika z těla vyloučí.

A nakonec některé z dalších mýtů, které jsou s mlékem spjaté. Nebojte, mléko neobsahuje žádná é-čka. Čerstvé mléko neobsahuje žádné škodlivé bakterie, jen ty prospěšné, a to díky pasterizaci. Nemusíte se ani bát, že by výrobci mléko odstřeďovali, a pak do nich uměle přidávali vitamíny a tuk. Přeci jen by se jim to finančně dost prodražilo.