Jídlo v USA

Americká kuchyně je jistě všem velmi dobře známá. Určitě každý z vás zná typická americká jídla jako třeba hamburger s hranolkami, donuty, kávu z celosvětově známého řetězce Starbucks, vafle, palačinky nebo také hot dogy. A o tom, jestli Američané taková jídla jedí, nebo jde jen o zkreslenou představu nás Evropanů, jsem dostala příležitost se přesvědčit na vlastní oči sama. Nabídli mi totiž pozici stážistky v Microsoftu v Seattlu. A kdo by takovou příležitost nevyužil?

Jak vypadá taková typická strava Američanů? No není to nic moc. Co si budeme říkat. Ale tak jako v každé zemi záleží na každém, zda zvolí stravu zdravou, vyváženou nebo se bude ládovat jen nezdravým jídlem (junk food).

Snídaně

Jako stážistka Microsoftu jsem si vybrala bydlení v hotelu, kde jsme měli každý den snídani v podobě rautu. Pro mě to tak byla skvělá příležitost vidět, jak může vypadat taková klasická americká snídaně. Jako sladkou snídani jsem si mohla dát palačinky s javorovým sirupem, vafle nebo francouzský toast. Typickou slanou snídaní byly míchaná vajíčka na másle (bez cibule) nebo omeleta se sýrem a zeleninou a k ní nesměla chybět klobása nebo aspoň pěkně propečená slanina. Možná pro některé zvláštnosti je to, že si přes to všechno Američané občas přelijí javorový sirup. Ze slaného pečiva jsem si mohla vybrat jen toastový chleba - buď klasický bílý nebo cereální. 

Co si budeme říkat, já jsem si tyto jídla obvykle nedávala. Ale stěžovat jsem si rozhodně nemohla. Najíst se tam dalo zdravěji. Měli na výběr i čerstvé a sušené ovoce, müsli, lupínky s mlékem nebo neslazenou ovesnou kaši. 

V bistrech a stáncích Američané obvykle sáhnou po donutech s pestrými polevami, croissantech (které samozřejmě typicky americké nejsou), anebo po výše zmiňované slané americké snídani.

K snídani nesmí chybět klasická americká káva (300ml) ze Starbucksu. Tu jsme samozřejmě měli i v kuchyňce v Microsoftu. Co se týká slazení, tak si v Americe lidé obvykle kávu nebo čaj doslazovali klasickým cukrem nebo náhradním sladidlem. 

Starbucks Roastery

V Seattlu jsem měla dokonce možnost navštívit přímo pražírnu Starbucksu. Sice tam toho moc neuvidíte, ale můžete tam ochutnat kávu připravenou různými způsoby v industriálním prostředí. 

Uvidíte tam, jak se káva balí a praží. A kromě něčeho k snědku můžete navštívit i kávový bar, kde vám namíchají drinky s kávou, kavárnu, kde si můžete dát espresso, capuccino nebo laté, anebo se pokusit najít místo u zážitkového baru, kde vám přímo před vámi připraví například různé druhy cold brew. Já jsem místo nenašla, ale koupila jsem si aspoň čtyři různé cold brew - slabší, silnější, jeden, co vypadal jako černé pivo a poslední s příměsí mléka, a vypila jsem si je stranou. Byl to zajímavý zážitek, ale kofein mi vystačil opravdu na celý den.

Nápoje

Microsoft sám přímo jídlo nehradí. V kuchyňce jsme měli ale velkou lednici s chlazenými nápoji (Coca Cola, Pepsi Cola, minerální vody v plechovkách), z nich polovinu tvoří nízkokalorické nápoje s náhradními sladidly jako je například aspartan zdarma. Dále tam měli široký výběr mlék a kakao. Dvakrát za den navíc do kuchyňky dodávali čerstvé ovoce, což jsem samozřejmě velmi ocenila.

Nejznámnějším kávovým řetězcem nejen v Americe, ale i po celém světě je Starubucks. Starbucks najdete v Americe na každém rohu. Já jsem v českém Starbucksu byla asi jen jednou, takže vám bohužel neřeknu, jak se liší kafe v ČR od toho v USA, ale stejně jsem měla nejraději, když jsem si v Seattlu zašla do nějaké hezké hippsterské kavárničky a dala si voňavé espresso z arabiky nebo osvěžující cold brew. 

Kapitolou samou o sobě jsou mléka a mléčné výrobky. V USA sežene běžně mléko bez tuku, nízkotučné (1%), se sníženým obsahem tuku (2%), plnotučné (3%) nebo typické Half & half, což je mléko napůl smíchané se smetanou. Obsahuje kolem 10-12% tuku. Ochucená mléka jsou často dost přeslazená a všimla jsem si, že obsahují i další přísady jako například sůl, což by člověk od mléčného výrobku nečekal.

Stravování

Dalším známým řetězcem, který jsem v USA často využívala na cestách při dovolené, byl Subway. Žádná hitparáda to není, ale člověk se tam najedl rychle a zároveň i relativně zdravě, protože si mohl zvolit obložení bagety podle vlastní chuti a preferencích. I když i pobočka od pobočky se značně lišila, a tak i jeden stejně naplněný sendvič chutnal jinde dost odlišně.

Donuty v Americe mě příliš nenadchly. Abych pravdu řekla, tak ten, který jsem měla v Americe, byl snad můj první v životě. I když byl ze specializovaného obchodu na donuty, přišel mi suchý a nevýrazný. Zkusila jsem i poprvé veganskou zmrzlinu z kešu, ale na tu klasickou italskou (rýžovou), kterou jsem měla možnost v Americe ochutnat, zdaleka neměla.

Nejlepším sladkým zážitkem tak pro mě byl za celou dobu, co jsem v Americe byla, cheesecake, který jsem si dala v jednom irském baru v centru Settlu. Musím ale přiznat, že typickou americkou Cheesecake factory jsem také navštívila, ale jen jednou. To byla asi chyba. Poprvé jsem si totiž dala cheesecake s příchutí slaného karamelu, který byl pro mě příliš sladký a ten klasický už jsem pak už neměla čas ochutnat. Každopádně co se týká sladkého, tak si tady můžete kromě donutů a cheesecaků dát klasické cupcaky s polevou (cupcaky jsou obvykle sušší a krém je hodně máslový) nebo třeba jablkový koláč (apple pie).

Vegetariáni a vegani

Pokud jste vegetarián nebo vegan, tak v Americe možná trochu narazíte. Neříkám, že se tady nedá najít veganská nebo vegetariánská restaurace, a že na rautech, které Microsoft pořádal, se nenašlo minimálně jedno jídlo bez masa, ale na druhou stranu jsem se setkala i s pár případy, kdy jsme šli do restaurace a jediné, co si mohl člověk objednat, byly hranolky s omáčkou.

A když jsme u těch vegetariánů, tak něco málo k zelenině a ovoci. Čerstvost některého ovoce tady i v letních měsících není nijak úžasná. Co tak obvykle mívám v hotelu a v Microsoftu, tak to většinou ještě trochu sluníčka potřebuje. 

A je vidět, že Američané to se zeleninou příliš neumí. V burgerech a na v hotdozích najdete především tu nakládanou, a pokud nějakou dostanete v restauraci nebo na rautu, tak je zcela neochucená. Myslím, že je to především tím, že jsou Američané zvyklí si na salát dát nějaký dresink, který ho dochutí. Takže vám nezbývá nic jiného, než vzít sůl, pepř, případně nějaký olej a ocet, pokud ho najdete a dochutit si salát nebo zeleninu sami. 

Často jsem se v Americe také setkala na rautech s tepelně neupravenou zeleninou jako žampiony, brokolicí nebo květákem, což u nás tolik nevidím. Nejběžnějším salátem na rautech a v restauracích byl klasický Ceasar salát s krutóny, dresinkem a parmezánem.

Ale stejně jako na několika místech v ČR funguje v USA samosběr, kdy si můžete přijít na zahradu a sami si nasbírat třeba čerstvé jahody, maliny nebo (kanadské) borůvky. 

Multikulturní stravování

Amerika je směs různých národností, a tak se není čemu divit, že tam najdete restaurace z různých zemí. Nejčastěji jsem se na rautech setkala s mexickou kuchyní - a to především s tacos. To mají Američané asi hodně rádi. Klasickým mexickým řetězcem je Tacco Bell, kde si kromě tacosu můžete dát quesadillas, burritos nebo nachos.

Své místo v Americe má také asijská kuchyně, jako např. klasické plněné knedlíčky, restované nudle, sushi, nebo také indická jídla. Co se cizích kuchyní týče, tak od nich nečekejte příliš autentické chutě. Setkala jsem se jak z americkou verzí vietnamské polévky pho bo bez chuti, bylinek a klíčků, ale také s velmi dobrou se vším, co k polévce patří včetně její silné chuti. Zkrátka platí stejné jako v ostatních zemích, že musíte znát dobré restaurace, kam si zajít na dobré jídlo.

My jsme si v Seattlu oblíbili především tzv. hot poty. Což jsou asijské restaurace, ve kterých si člověk zvolí vývar podle své chuti, a v něm si pak sám postupně vaří různé druhy masa, tofu, zeleniny a příloh. V těchto restauracích má ale člověk velký problém se nepřejíst, protože jídla je obvykle opravdu spoustu a je velmi dobré. Samozřejmě, že s tím, co jsem měla v Taipei, se to nedá srovnat, ale rozhodně nebylo nějak zvlášť šizené.

Porce

Porce v Americe jsou opravdu enormní. Setkala jsem se s předkrmy, které by vystačili dvou lidem jako hlavní chod. Jídlo jsem si tak obvykle z restaurace odnášela nebo jsem si dala jen polévku, která mi stačila jako hlavní chod. Není se tak čemu divit, že jsou Američané tak obézní, pokud jsou někteří z nich zvyklí porce v restauracích skutečně dojídat.

Sladké a slané

Poslední věcí, kterou jsem už dříve zmínila, je pro Američany hodně zvláštní míchání chutí. Na vlastní oči jsem se o tom mohla přesvědčit v restauraci nebo na street food festivalu. Pro mě byla největší zvláštnost vafle s řízkem polité javorovým sirupem, plněný ananasem směsí s krevetami, nebo vajíčka nebo francouzské toasty se slaninou přelité opět javorovým sirupem.