Porodnice Vyškov

Strava v nemocnicích je v poslední době docela časté téma, kterým se média zabývají. Sama bych se ráda tomuto tématu v budoucnu věnovala a zjistila si o aktuální situaci sama víc. Pro dnešek vám chci jen předat svou vlastní zkušenost, a to konkrétně s porodnicí ve Vyškově, kde jsem v srpnu 2022 rodila. V článku se dozvíte nejen o to, jak vypadá jídlo ve vyškovské porodnici, ale zahrnula jsem do něj i celkový dojem z porodnice a můj porodní příběh.

Vybírat si porodnici podle toho, co nabízí za jídlo je možné, nicméně záleží, zda máte ve svém okolí takové možnosti, nebo zda upřednostníte přístup a odbornost nemocnice před tím, co budete prvních pár dnů po porodu jíst. Ano, výživa po porodu je velmi zásadní a člověk především v šestinedělí potřebuje dostatek živin. Nicméně v porodnici obvykle žena stráví první 3 dny, a tak když není opravdu spokojená se jídelníčkem v porodnici, může požádat o donesení jídla partnera nebo informovat příbuzné, že více než hračky a oblečení pro novorozence oceníte něco dobrého k snědku.

Já jsem tedy dala přednost přístupu porodnice a zvolila si porodnici ve Vyškově, jelikož jsem měla bezproblémové těhotenství a vše vypadalo na standardní porod. Důvodů jsem měla několik. Měla jsem před sebou svůj první porod, a tak jsem věřila, že do Vyškova to určitě stihneme. Líbilo se mi, že se jedná o menší porodnici, kde snad nebude tolik maminek. Podporují přirozené vedení porodu, což mi bylo také blízké. Přečetla jsem řadu recenzí, a jediné, co v některých zaznívalo, byly negativní ohlasy na oddělení šestinedělí. Musím ale uznat, že negativní zkušenosti uváděla řada maminek i u jiných nemocnic v Brně. Ale je to těžké hodnotit, protože vždy záleží na tom, s jakou sestřičkou nebo doktorem se člověk potká.

Těsně před termínem porodu jsme s přítelem chytili covid. Naštěstí jsem měla 3 dny jen mírnější příznaky - což byla únava, bolest hlavy a teplota. Další den, kdy příznaky odezněly, jsem ve večerních hodinách dostala kontrakce. Plodová voda mi neodtekla. Konzultovala jsem situaci s personálem porodnice a rozhodla se jet do porodnice, kde jsem nakonec zůstala. Personál byl na rodičky s covidem zjevně připravený, a tak si sestřičky nasadily roušky a postupovaly dál standardním způsobem.

Po hodině čekání v menším pokoji, nás přesunuli do pokoje s vlastním sociálním zařízením, který byl prostorný a nacházela se tam i vana, kterou jsem využila (ne však pro samotný porod). Musím říct, že jsem byla velmi ráda, že nás do tohoto pokoje přesunuli, protože rozdíl mezi pokoji byl znatelný. Menší pokoje jsou v porodnici dva. Větší jen jeden a jedná se o pokoj, který je obsazován jako první. 

Pokoj jsem ocenila především z toho důvodu, že porod trval nakonec asi 24 hodin, při kterých se o mě staral personál nemocnice naprosto bez výhrad. Svou porodní asistentku ani dulu jsem neměla. Ale nebylo ani potřeba. S péčí personálu jsem byla nadmíru spokojená a nesetkala jsem se s nikým, kdo by se mnou nejednal s ochotnou a respektem. Jak jsem zmínila, vyškovská nemocnice podporuje přirozený porod, a tak mě motivovali k tomu, abych využila teplou sprchu, vanu, bylinnou napářku nebo termofor. Během porodu mi nakonec podali i léky na urychlení a ulevující od bolesti ale takové, které neovlivnily kontrakce. Oxytocin ani epidural jsem nevyužila. Porodila jsem bez problémů následující den ve večerních hodinách zdravou krásnou holčičku. U porodu byl i přítel, který byl u mě většinu času. Byla nám také poskytnuta možnost dvouhodinového bondingu. Poté mi přinesli teplé jídlo, osprchovala jsem se a s malou mě převezli do soukromého nadstandardního pokoje (díky covid karanténě). V pokoji se nacházely dvě postele, takže tam mohl přítel se mnou přespat. Nicméně jsem ho poslala domů, aby načerpal síly. V pokoji byl dále přebalovací pult, postýlka na kolečkách, mikrovlnná trouba a samostatné sociální zařízení.

Porod proběhl bez komplikací, a tak jsem nakonec využila možnosti ambulantního porodu a odešla s malou další den v poledne. Během dopoledne jsem se setkala s doktory a sestřičkami z novorozeneckého oddělení. Přístup personálu byl víceméně v pořádku. Jen jsem si musela vyslechnout klasické rady typu "Prvních pár dní vám určitě nebude stačit vlastní mléko, tak si pro jistotu kupte domů umělou výživu.". Očekávala bych, že podobných rad dostanu v porodnici víc. Kontroly a vyřizování dokumentů mi přišlo zbytečně zdlouhavé. Představovala jsem si, že někteří po porodu odchází třeba po 3 hodinách. Já jsem musela čekat celé dopoledne, než jsem mohla domů odejít.

Musím ale říct, že zpětně jsem velmi ráda, že jsem využila možnosti ambulantního porodu. Rodila jsem v létě, kdy teploty přesahovaly třicítek, a tak si dovedu představit, jaké by to bylo strávit ve vyhřátém nemocničním pokoji bez klimatizace s malou následující tři dny. Dále jsem také ocenila větší prostor k pohybu doma. V porodnici bych musela být zavřená v pokoji a při každé návštěvě personálu nemocnice nasazovat roušku. Doma jsem se mohla pohybovat svobodně.

Jako prvorodička jsem samozřejmě neměla takovou intuici, jak se o malou starat. Teoretické znalosti jsem díky předporodnímu kurzu načerpala, nicméně praxe je vždycky odlišná. Musím ale říct, že jsem velmi ráda, že jsem jela hned domů a musela jsem si na vše přijít sama a nebyla jsem tlačena personálem nemocnice k něčemu, s čím bych nebyla v souladu. Vše jsme i díky pomoci přítele s malou zvládly a pomalu den za dnem si byl člověk jistější. Jediné, co jsem využila, byla služba laktační poradkyně, kterou jsem si pozvala domů na konzultaci.

V neposlední řadě jsem ocenila, že jsem si mohla vařit sama doma nebo mi přítel domů přivezl Pho polévku z vietnamské restaurace. Vyvážené nutričně hodnotné jídlo mi přišlo po porodu vhod a po zkušenosti s jídlem v nemocnici jsem byla za tuto možnost neskutečně vděčná. I když musím uznat, že jsem v jídle velmi vybíravá.

Strava v porodnici

A teď už konečně k samotné recenzi jídla. Do vyškovské nemocnice si s sebou musíte vzít vlastní příbor. Je to informace, kterou si musíte na stránkách najít, ale je tam. Najdete jí v doporučení, co si s sebou zabalit do porodnice. Přijde mi to zvláštní, ale respektovala jsem to. Díky nadstandardnímu jsem ale nakonec měla dokonce příbor na pokoji k dispozici.

Od večera, kdy jsem do porodnice přijela, až do porodu jsem nic nejedla a bohužel téměř ani nic nepila. Nebylo to pro mě fyzicky možné. S sebou jsem si přivezla nějaké tyčinky a sušené ovoce, ale to ocenil maximálně tak přítel. Bohužel ani čaj, který pro mě připravili, mi nechutnal a voda z kohoutku mi přišla nepoživatelná. Vše ale může být zkreslené procesem porodu.

Těsně po porodu a bondingu mi přinesli teplé jídlo, abych načerpala sílu, byla schopná se osprchovat a postarat se o malou. Přinesli mi zeleninovou polévku s rozšlehaným vajíčkem, houbové rizoto, rajčatový salát, Křeník a 2 bílé rohlíky. Snažila jsem se sníst aspoň trochu hlavního jídla. Na pokoji jsem do sebe dostala ještě kousek rohlíku a Křeník, ale ten na vyhladovělý žaludek nebyl příliš vhodný, a tak jsem se raději spokojila se suchým pečivem.

Vše bylo v plastových obalech kvůli tomu, že jsem byla v karanténě. Ale co si budeme říkat, keramický talíř a hrníček by byl příjemnější. Co se týká velikosti porce, tak si rozhodně nemůžu stěžovat. S jídlem bych si vystačila určitě i déle než jen do snídaně. Co bych především vytkla je to, že jídlo bylo přesolené. Myslím si, že v restauracích a kantýnách obvykle více solí, protože větší část populace solí víc, než jsem zvyklá já. Co se chuti týká, tak bych jídlo přirovnala k horší kantýně. Poskytlo by mi energii, ale celé tři bych takové jídlo opravdu jíst nechtěla. Co jsem ocenila byla aspoň přítomnost zeleniny a že bylo teplé, i když byla půlnoc. Bohužel, kdyby bylo chutnější, tak bych byla schopná sníst mnohem víc, než se mi podařilo a získala energii potřebnou na celou noc.

Po probdělé noci mi kolem 8 hod přinesli snídani. Skládala se ze dvou celozrnných housek zabalených v sáčku, malého másla. Lipánku, jablka a podivné bílé tekutiny v plastovém kelímku. Opět musím uznat, že porce pro mě byla dostatečná, ale osobně jsem z ní téměř nic nesnědla.

Musím říct, že to byla pro mě velmi zvláštní kombinace. Pokud dostanu cereální pečivo a máslo, čekám spíše slanou snídani. Nicméně z hlediska výživy se jedná určitě o vhodnější alternativu k bílému nebo sladkému rohlíku, který by se k Lipánku hodil chuťově víc. Oceňuji kus ovoce. Výhradu ale mám k přeslazenému Lipánku plnému cukrů a tuků. Vyškovská nemocnice se sice snaží o to, aby novopečené maminky měly k dispozici cereální pečivo a 2 kusy ovoce denně, nicméně by se mohli také zamyslet nad tím, zda není vhodnější jogurt třeba i ovocný než smetanový dezert typu Lipánek.

To, co jsem ale dostala v plastovém kelímku, je mi doteď záhadou. Byla to lehce nahořklá bílá voda. Osobně mám zkušenost se snídaní i v porodnici na Obilném trhu, kde jsem s jídlem byla spokojená o poznání víc. I co se chuti týče. Na snídani jsem měla čerstvý makový rohlík s máslem a marmeládou a jablkem a bílou opravdovou kávou. To, co jsem dostala ve Vyškově, mi připadalo jen jako nějaká zvláštní náhražka bílé kávy.

Kolem 12 hod mi přinesli poslední jídlo opět v plastových obalech, který jsem si vzala s sebou. V tomto případě mi plastové obaly přišly velmi vhod. Ale co vám budu říkat, nejlepší nápad, který jsem měla po příchodu domů, bylo to, že jsem poslala přítele do vietnamské restaurace, aby mi přinesl Pho polévku - silný hovězí vývar s rýžovými nudlemi, hovězím masem, klíčky a jarní cibulkou. Domácí vývar od maminky je samozřejmě nejlepší, ale Pho polévka vás skutečně zasytí a dodá spoustu energie, a tak to tak i bylo.

Nicméně i jídlo z nemocnice jsem pro zajímavost ochutnala. Byla to krupicová polévka, vepřový plátek, bramborová kaše, tatarka a kefírové mléko. Co se týká velkosti porce, tak mi opět přišla dostatečná. Nicméně s chutí to už nebylo tak valné. Jídlo bylo přesolené a co se týká složení a kvality, bylo srovnatelné s klasickým závodním jídlem, jak ho asi všichni známe. Zeleninu by v něm člověk hledal marně a tatarka k bramborové kaši mi přišla zvláštní. Zarazilo mě, že, i když se mě při příjmu zeptali na to, co nemůžu jíst, nebo nejím, tak, i když jsem uvedla vepřové maso, tak jsem ho nakonec dostala. Pokud bych byla v porodnici, tak bych se asi z oběda příliš nenajedla. Oceňuji ale kefír, který bych si dala asi pak někdy odpoledne.

Pokud by vás zajímalo, jaký jídelníček vás v porodnici ve Vyškově čeká, můžete se podívat na stránky Jídelníček. Dále jsem zjistila podle tohoto zdroje ve Vyškově dbají na cereální pečivo, 2 kusy ovoce denně a 1 porci zeleniny denně vhodnou pro kojící ženy.